...Něco málo o Lusitánském koni

Abychom pochopili vášeň, oddanost a zájem Portugalců o jejich koně, Puro Sangue Lusitano neboli PSL Lusitano, musíme pochopit, jak je historie země, lidí a koní provázaná.

Lusitáni, známí také jako PSL, nebo Puro sangue lusitano, jsou portugalské plemeno koní, úzce spjaté se španělským andaluským koněm. Až do vytvoření španělské plemenné knihy byli všichni koně na Pyrenejském poloostrově známí jako iberští, hispánští nebo andalusští koně. Dr. Ruy D'Andrade napsal nejdůležitější knihu o historii iberského koně, která nese název "Alrededor del Caballo Español" a v rámci této knihy se o koních často hovoří jako o andaluzech. Plemenná kniha iberských koní existuje od roku 1912. V roce 1966 byli pak rozděleni na „Puro Sangue Lusitano" a „Pura Raza Española" 

Přestože španělský Pura Raza Española a portugalský Puro Sangue Lusitano mají společnou historii a jsou si blízce příbuzní, dnes se v mnoha ohledech liší. Částečně to lze přičíst selektivnímu šlechtění, které vytvořilo odlišné typy. Poté, co španělský král Filip V. na počátku 18. století zakázal jezdecké býčí zápasy, se chov ve Španělsku zaměřil na sportovní koně se vznosnými, bujnými pohyby. Španělé si vybírali koně pro přehlídky, jarmarky, lehké kočáry a prezentace. Krása se stala důležitější než funkčnost. Tito španělští koně se stali bujnějšími při práci v klusu a méně funkčními v cvalu. Španělští chovatelé také vybírali podle barvy, přičemž preferovanou barvou byla šedá a hnědá. Rozdíly lze také částečně přičíst skutečnosti, že ve španělských šlechtitelských programech byla koncem 19. století hojně využívána arabská krev.

V Portugalsku jsou však jezdecké zápasy stále důležitou tradicí. Portugalci mezitím pokračovali ve šlechtění funkčních koní pro polní práce, rančerství a býčí zápasy s důrazem na inteligenci, pružnost, funkčnost chodů; zejména vyvážený klus, schopnost rychle měnit směr, s povahou statečnou, milou a mírnou. Tyto vlastnosti byly pro koně a jezdce doslova otázkou života a smrti. Jak dnes, tak i v minulosti jsou si chovatelé býků Toro Bravo a pracovních koní velmi dobře vědomi významu iberského faktoru a šlechtí je tak, aby si iberský faktor udrželi. Zůstal tedy zachován kůň, který disponuje kombinací svalové síly s progresivními pohyby, umožňujícími výbušné sprinty, obratnost a prudké zastavení. Udržení těchto portugalských tradic a hodnot umožnilo přivést lusitana do naší doby v jeho původní podobě, s jeho historií, která je všem zřetelná; s odvážnou myslí a ochotným duchem; se silnou zadní částí těla a konfirmací umožňující rychlost, lehkost sbírání a vynikající klus. 

Lusitano je kůň pro krále.

Využití

Ačkoli byli lusitánští koně dlouho vybíráni pro svou odvahu a obratnost, dnes jsou široce ceněni pro kvalitu chodu (zejména pro pozoruhodnou schopnost shromážděných pohybů), výjimečnou mentalitu a velkorysost, což z nich činí vynikající spojence v široké škále disciplín. Lusitánští koně jsou inteligentní a učenliví, rádi pracují.

Lusitano je vynikající kůň pro býčí zápasy, jezdecké umění a pracovní jezdectví i drezuru. Právě v posledně jmenované disciplíně si v posledních desetiletích postupně získával své renomé, a to zejména díky francouzské jezdkyni Catherine Henriquetové, která mu s Orphée vydláždila cestu na olympijské hry v Barceloně v roce 1992. Od té doby se na nejvyšší úrovni drezury prosadila řada lusitánských koní, včetně Rubi AR, jednoho z nejvlivnějších hřebců plemene, Galopin de la Font, Alcaïde, Fogoso, Fenix de Tineo, Escorial a Equador, kteří se v roce 2021 zúčastnili olympijských her v Tokiu. Olympijských her v Tokiu se zúčastnilo ne méně než 14 lusitánských koní a v nejnovějším drezurním žebříčku WBFSH se lusitánský hřebčín umístil na 6. místě, například před holštýnským a BWP. Tento výkon je o to pozoruhodnější, že plemenná kniha lusitánských koní je uzavřená a po celém světě čítá jen něco málo přes 4 000 klisen... 

Díky tomu že jsou velice ohební, s rychlou akcelerací, která je skvěle využívána zejména při býčích zápasech. Ty se konají pravidelně od jara do podzimu v mnoha městech, ale býk se nikdy nezabíjí. Toreador na koni neboli cavaliero se s býkem utkává v oděvu z 18. století – v atlasovém šlechtickém kabátě. Publikum pak hodnotí jeho styl i odvahu.

Dále je můžeme vidět při vystoupeních v Escola Portuguesa de Arte a stále větší uplatnění nacházejí i na kolbištích. Belgičan Felix Brasseur získal v roce 1995 zlato s lusitanským čtyřspřežím v rámci FEI World Cup Driving a stal se mistrem světa v roce 1996.  Lusitany využívá při show i rodina Hasta Luego, jejíž vystoupení jsme mohli několikrát obdivovat v rámci Apassionaty nebo Frederik Pignon.

Chcete-li si koupit lusitana, vždy máme na výběr kvalitní koně. Kontaktujte nás nebo se podívejte na naši stránku s koňmi na prodej.